Jak vzniká kniha: Dlouhý, Široký a Bystrozraký

Rozhovor s autorkou pop-up knihy Dlouhý, Široký a Bystrozraký, Marcelou Valentovou.

Na první pohled je jasné, že tahle kniha není obyčejná. Neotevírá se klasicky, ale rozkládá se do prostoru. Drží pohromadě mašlí, kterou když rozvážete, kniha se rozevře do tvaru hvězdice. Uvnitř se skrývá známý příběh Dlouhý, Široký a Bystrozraký, tentokrát vyprávěný skrze prostor, pohyb, barvy a ruční práci.

Jak taková kniha vlastně vzniká? A proč právě tahle pohádka? O tom jsme si povídali s autorkou knihy.

Proč jsi jako základ zvolila právě pohádku Dlouhý, Široký a Bystrozraký?

„V době, kdy kniha začala vznikat – zhruba před třemi lety – tuhle pohádku miloval můj nejstarší syn. Vyprávěli jsme si ji pořád dokola, různě jsme si s ní hráli, vraceli se k ní. Byla přirozenou součástí našeho každodenního světa. A mně přišlo krásné dát jí hmotnou podobu.“

Autorka chtěla zároveň pracovat s ryze českým příběhem, který má hluboké kořeny a silnou obrazotvornost. Pohádku přepsala do veršů tak, aby byla blízká dětem, rytmická a hravá – a aby přirozeně fungovala v prostorové knize.

„Od začátku jsem věděla, že to nechci udělat klasicky. Děti milují objevování a zapojení. A tady mají možnost být přímo součástí příběhu.“

Učení za pochodu a pomalý proces

Pop-up kniha není jen ilustrace a text. Je to technicky náročný objekt, kde musí všechno přesně sedět. A právě to byl jeden z největších oříšků.

„Celý proces byl pomalý a hodně učící. Spoustu věcí jsme se učili za pochodu – zkoušeli, přepočítávali, opravovali. Každá pop-up kniha vyžaduje naprosto přesné měření a výpočty, aby do sebe jednotlivé obrazy zapadaly. To byla ze všeho největší výzva.“

Každá scéna musela fungovat nejen výtvarně, ale i konstrukčně. Kniha se totiž otevírá do širokého úhlu a jednotlivé prvky se musí pohybovat přesně tak, jak mají.

Vazba jako základ, ruční práce jako srdce knihy

Specifická karuselová vazba, díky které lze knihu otevřít až do 380 stupňů, vznikla ve spolupráci s Centrem grafických papírů v Olomouci, kde se postarali o technicky dokonalé zpracování základu knihy.

„Odvedli tam skvělou práci. Vazba je pevná, funkční a krásná – bez ní by kniha nemohla fungovat.“

Na tento pevný základ pak navazuje ruční práce autorky.

„Vše ostatní – jednotlivé pop-up prvky, lepení, kompletace – dělám ručně sama. Každý kus mi projde rukama.“

I díky tomu je každá kniha originál.

Barvy, které mají hloubku

Ilustrace nejsou tvořené jednou technikou. Naopak – vznikaly kombinací několika výtvarných přístupů.

Základem je malba kvaš-akrylovými barvami, které v sobě spojují jemnost akvarelu a sytost akrylu. Právě tahle kombinace umožňuje práci s průhledností i výraznými plochami.

Detaily jsou pak doladěny pastelami, které ilustracím dodávají měkkost, strukturu a hloubku.

Přední strany mají základ z barevného papíru, na kterém je tisk bílým inkoustem. Vzniká tak dokonalý kontrast k jemným tónům příběhu v prostoru.

„Chtěla jsem, aby obrázky působily živě, ale zároveň něžně. Aby si děti mohly všímat detailů a pokaždé v nich objevily něco nového.“

Kniha jako objekt, zážitek a společný čas

Po rozložení funguje kniha jako jeden celek – malý svět, do kterého lze nahlížet z různých stran. Dá se číst, prohlížet, otáčet, zkoumat.

„Baví mě, když lidé říkají, že si knihu nechávají rozloženou třeba na poličce. Že není jen ke čtení, ale funguje i jako vkusná dekorace.“

Kniha tak oslovuje nejen děti, ale i dospělé – rodiče, prarodiče, pedagogy, knihovníky.

Kniha, která vznikla z blízkosti

Na závěr se ptáme: Co by sis přála, aby si lidé z knihy odnesli?

„Radost. Z objevování, ze společného času, z příběhu, který není uspěchaný. A možná i chuť tvořit a zpomalit.“

A přesně to tahle kniha nabízí. Nejen pohádku, ale i prostor – pro fantazii, dotek papíru a společné chvíle.